Ty rýmy jsou samostatně parádní, myslím ale že by se hodilo zapracovat na tom tak aby to znělo líp libozvučně, když si to člověk přehrává v hlavě. Např:
Prodírám se tmou,
hledám spravedlnost.
Tu děvku línou,
její prdel zhnilou.
(hledám ji) Celou věčnost

Já jsem věřil vždycky tomu, že normální člověk chce vidět pravdu, kdo si nechce sundat šátek zákonitě padne na hubu protože nevidí... Zprůměrované chtění je sice kompromis ale z objektivního hlediska... Já měl na mysli spíš to, že člověk by se neměl bát stát si za svoji pravdou, i když jsou třeba nyní v kurzu jiné názory a hodnoty (pokud ta pravda samozřejmě není nějakým způsobem v rozporu se základními lidskými právy). Pastýře není potřeba škatulkovat, stačí jen jasně vidět kdo to je, a co dělá, zbytek už se poddá sám... Ale je to jen můj názor, možná je to úplně jinak :)

Hodně dobré, připadá mně to psaný takovou "Baudelairovštinou"

Dík za kritiku, obyčejně píšu spíš úvahy, a s tímhle literárním útvarem moc zkušeností nemám.

Je to zajímavé, mě se například líbí ty květnaté výrazy, a zdá se že to bude mít i nějakou hloubku, dost mě to dílo připomíná Remarqua, kterého mám osobně hodně rád ;)