Amelie M.: Já Tě k tomu nenutím, je to jen můj pohled...

Skvělý nápad, hezky zpracovaný...lehce naivní, ale pěkná báseň...

Panebože, to je krása...smutná a pravdivá krása...

Nevím...občas trochu nuda, občas strhující, závěr skvělý...zkrátit ji a bude dokonalá...:-)

...zasvěcení však už vědí... ;-)

Šestiverší...i s názvem a anotací...a nádherné...být dotyčnou, miluju Tě od vteřiny... :-)

Tak tohle je na mě moc filozoficky vzletné, až možná překombinované...tu otázku pak neřeším vůbec...svět na jednu stranu posílají "do kopru" hlupáci na významných místech, na druhou stranu podle mého vzrůstá inteligence, snažící se s tím něco dělat... Tím nechci tvrdit, že bychom byli ve vesmíru sami...

Tak toto je něžné krasosmutnění, které, ač vloženo mnohem dříve jsem si přečetl v pravý čas...

Njn, klasika... :-)

Jo...to beru...bál jsem se, že to sklouzne ke kýči a povrchní prvoplánovitosti, ale tohle Ty naštěstí neumíš...

ŽblaBuňka: Lenča: ...a mne těší, že jste ji poznali a že se Vám líbí...díky... :-)

Velká pravda...

Sakra, Kmotrov mě zase předběhl... naprosto nechápu, jak ve svém věku můžeš napsat tohle...a tleskám...

Amelie M.: Opakuji, že jsem rád a děkuju... :-)

Nechápu, proč řešíte takový "malichernosti"...
Je to přesný a fakt dobrý...na zamyšlení...

Pohodička...takhle stárnout by mě bavilo...s úsměvem a optimisticky, že i ty trochu laciné rýmy lze přejít mávnutím ruky...prostě: pohodička...:-)

Něha lehce dřevěná...mně to přijde jako klídek, přesně tak, jak říkáš...pití čaje v soukromém koutečku...ale jinak i po ždímání toho v Tobě zbylo dost... :-)
Znám to, taky jsem jednu dnes doslova "vyždímal" je to droga, psát básně...

Skvělá...hodící se...neb člověk zapomíná...

No ta poslední věta...no nevím, paní Spisovatelko :-)
Ale nééé, v tomhle se může člověk lehce spálit, Tobě se to nestalo, je to krásně vzrušující, takže...áááách anóóó... :-)

Ze života...trefná a nekýčovitě poučná...