Čím byl by Evžen, lovec žen,
kdyby jich tady nebylo?
Čím žil by, čím byl okouzlen?
Co na to řekneš, Sybilo?

Jj, se žena mi je život někdy i trudný, bez nich však prakticky nemožný a stává se jen pouhou setrvačnou vegetací! :-(

Nikytu: Tak fofrem opláchnout ruce, obléci zástěru a jde se na to, kuchařinko! :-P

Nikytu:
Doufám, že brzy budeš už pěkně nahlodaná,
jak v ostrých zubech bobra dovede býti kmen,
tak nelekej se toho, to zvládneš, krinda pána!
přečti si, o co kráčí a pak už skládej jen!
:-P
P.S.
Jde jen o zvyk, to se poddá,
brzy jako velká voda
zdejší stránky zaplavíš,
já ti věřím, dáš to, víš?
:-)

Nikytu: Díky! Ona tahle forma, byť s jinými slovy, bude celý měsíc, tedy min. ještě 3x, tak si to nastuduj a zkus, nemusíš zrovna soutěžit, ale je to hra a výzva! Tohle soutěžní kolo sice je už za námi, jen dnes do 17 hodiny, ale v pondělí ráno budou nová slova, zase s časem do čtvrtka 17 hodin, teď byla: tvář kámen čas konec kladivo...Dříve jsem to uváděl i v anotaci a s popisem formy, (jistý způsob reklamy, aby to zkusilo víc lidí!), ovšem asií je vhodnější nechat to působit jen tak! Jiinak to svádí k tomu, aby to každý vnímal jen jako něco umělého...:-(
Je někdy lepší, když konzument nezná tajemství šéfa kuchyně! :-P

korálek: Díky! :-ú

Všechny štětky z Vršovid
v oblibě maj Slávy dceru,
v Praze ruských ulic víc
je než pouštíš do éteru...
:-)
Tady v Plzni máme zase americkej kult, až už to leze krkem. Bejvalá Moskevská, dříve Wilsonova, je teď např. Americká! Taky tatíčk Masaryk si přišel na své, dokonce i Magor Jirous! K tomu přejmenovali asi 130 zastávek MHD, takže je člověk cizincem v městě svém a přibylo zastávek na znamení...:-(

Lenča: A jen ty krásné vzpomínky nám zůstanou...Člověk má sklon pamatovat si spíše svoji idealizovanou představu o tom, co bylo. I když někdo to má i opačně, což je poněkud škodlivé pro něj i pro okolí...Líbí se mi na Tobě,, že patříš spíše k té první skupině, i já se to snažím brát stejně! Což vysvětluje, že i tady jsou nám podobně naladění lidé blíž...:-)))

Pro mne trochu moc smutné...:-(

Nedělní ráno
pohodou zase dýchá,
je nádherný čas.
:-)

Některá přání se občas i vyplní...Vítej zpátky, Sidi! :-)

koiška: Díky! .-)

Nikytu: Neboj se, naděje umírá poslední! Což znamená, že my už zaklepeme bačkorami a ona stále ještě bude žít! Ale je krásné zemřít s nadějí...:-)))

Nikytu: Vážně? To jsem netušil, že mám u Tebe takový úspěch! Jen jsem se bavil a tak nějak doplnil předkládané informace o parodii na jistou častou reklamu...:-)

Nikytu:
Život je bojem s větrnými mlýny,
vítr se do lopatek opírá,
však nemá sílu vyhnat z duše stíny,
a duše marnou touhou zkomírá…

Tam uvnitř zuří přeukrutná bouře,
má mnohem více síly než se zdá,
a mysl tvou zas mučí temné splíny,
ploužíš se světem, žiješ jak se dá…

A bláhovou zas otázku si kladeš,
zda ještě Eden někde nalezneš,
do svého srdce vkrádáš se jen zadem,
bráníš se přiznat, jak moc Lásku chceš…

koiška: Díky! K čemu by taky bylo ošklivé, že? :-P

Nikytu:
I já s tím měl kříž,
jak už velmi dobře víš,
to oběd byl již.

Nikytu:
Nedá ti spáti,
čas noci se již krátí,
sny zaplašil den...
:-)

PrimaDen: Máš pravdu, asi to moc rozvádím...:-(

PrimaDen: Moc krásné? To už jsem od Tebe dlouho nečetl...:-)
Pokud myslíš ten vysvětlující komentík korálkovi, jen jsem ji chtěl povzbudit, aby to taky zkusila. :-)

korálek:
Děkuju Ti, korálku! Zase jsem si jen hrál na zadání v té nesoutěžní veršotepárně. Na chvilku jsem se zamyslil nad těmi slovy a faktem, že se mají střídat sedmi a jedenáctislabičné verše, i když forma jinak není nijak definovaná. Já volil klasiku: střídavý verš. Napsal jsem první verš, vzápětí ho změnil a pak už mi srdce samo diktovalo...:-)
Netušil jsem, že bys chtěla být uvnitř! Nu, třeba jednou napíšu i něco jen o jednom spřáteleném korálku...:-)))