![]() |
komentáře uživatele :
Taky jsme v bytovce v dětství měli Fiedlerovi zdaleka ne tak inspirativní a chytré:-) možná proto mi matika nejde, mávající pan Fiedler je zas dost úsměvný, ten můj byl tupej tlusťoch. Tak jasný určitě nebyl že západu;-). Připomnělo mi to jak jsme v 68 šly s maminkou přes Rosseveltův most, jely tam tanky, ničily obrubníky a já se naivně ptala to jsou hodný nebo zlý vojáci, maminka stiskla mojí ruku trochu víc a táhla mě pryč ten den jsem ztratila panenku, nebyl čas ji hlídat. Kláru mám v dětství taky jmenovala se Pepina a byla opravdu postižená a já se jí bála. Promiň za komentář kde píšu o sobě, ale když můj tatínek taky ořezával tužky nožem a jaký měly špičky. Takže to shrnu, děkuji za výlety do tvého dětství a i dál, je to čtivé a moc se mi to líbí a také to burcuje mojí představivost, vidím ty cesty, ty lidi, stavení i malýho bystrýho kluka, fakt pěkné příběhy
Nádherné obraty a verše naplněné zamyšlením, krásná báseň, vše co děláme se nám vrací, chuť si mícháme sami...
je to smutné, ale s nadhledem jakým je to psáno mě to malinko pobavilo, vůbec to nemyslím špatně, tak oni řikali že po covidu nic nebude jako dřív a trochu měli pravdu...
Důležité je že věříš a v tom je tvoje síla, jednou je hůř a jednou zas líp, rozervanost básníkům sluší a je fajn se z toho vypsat. Já vůbec nejsem teoretik, ale myslím že ty čárky na koncích veršů jsou zbytečné
Víš co se mi na tvých povídkách nejvíc líbí, je to život jedné rodiny, něco ti vyprávěli, něco už si prožil i ty a dohromady je to takové čisté a čtivé
Moje představivost si pochutnala, milý výjev a vlastně déšť tomu sluší
Hm, fandím ti, řítíš se dolů? Třeba je tam líp než nahoře;-)ve stanici peklo se občas aspoň něco děje, super
Bože, je to fakt bomba, není mi hnusně z toho prádla, vždyť ta kapička je vzrušující, mně jen je smutno že se nenávidíš...za co, za věk, za to že toužíš, za to že někomu ubližuješ. Píšeš skvěle
No, občas si taky připadám prázdně, ale takhle autenticky bych to nikdy nenapsala, cítím bolest, jestě bolest cítím, naštěstí, ta báseň je plná zoufalství a beznaděje, dokud je naděje, zoufalství nemá šanci
Máme podobné vzpomínky z vyprávění:-) můj dědeček František byl vyučený v textilu a pracoval v plzeňském Luxusu ještě v 80. letech dodnes vidím jak z obchodu vyběhl s dámou a látkou aby dáma viděla jak barva vyniká na denním světle a jak jí sluší, nikdy jindy jsem neviděla takovou ochotu a úslužnost, druhý dědeček vlastnil zahradnictví a táta vždy vyprávěl jak o vše po válce ze dne na den přišli, je módní naříkat nad naší dobou, ale každá doba si žádá své, nenaříkám...hezky se mi to četlo a taky zavzpomínalo


