kmotrov: Děkuju za komentář. Je to tak jak říkáš. Já tuhle básničku psal loni v létě. Většinou část prázdnin trávím jako vodácký průvodce, protože jakožto učitel nemám co dělat. Co mám děti, není už to až taková sláva, ale třeba zrovna loni se mi povedlo strávit takhle většinu srpna v chorvatských horách. A při tom člověk pozná spoustu zajímavých lidí. Obdivuju takový ty starý pardály, kteří s sebou ještě v šedesáti prásknou ke spánku, kam je zrovna napadne, do tří do rána tě baví historkama z mládí a když se ráno probudíš, vrazej ti do ruky kafe, který už mezitím stačili uvařit. Tak bych to chtěl jednou mít :-)
Mimochodem - to s těmi zloději je dobrý, jen doufám, že toho moc nepobrali.

Yasmin: To jsem rád... Musím se totiž přiznat, že se mi do té mlhy tak nějak přimíchal zážitek ze tvojí čtvrteční básničky :-)

Orionka: mannaz: Děkuju :-)

Leslie: Já to snad opravdu budu muset udělat :-) Moc děkuju, tohle mě strašně těší :-)

Náčelník Holá Ruka: Náčelníku, je to tak, jsem fakt naivní. Ale pozor, troufnu si tvrdit, že ne hloupej. Mám tendenci všechny a všechno vidět lepší, než to ve skutečnosti je. Byly doby, kdy mě to trápilo, ale už dávno proti tomu nebojuju. Je to totiž k něčemu i dobrý. Netrpím třeba takovýma blbostma jako je podezíravost, závist, nebo žárlivost a nemusím si na nic hrát, páč mě stejně každej okamžitě prokoukne. Navíc jsem potkal spoustu lidí, kteří byli a jsou ještě výrazně větší mimoni než já :-)
A teď ty stařenky - snad ještě nejsem tak starej, ale tyhle babičky prostě pamatuju. Takový ty, co ráno ještě za šera vykopaly slepice z kurníku, nasekly králíkům a pak upalovaly ke kostelu, aby tam byly první a farář si jich všiml. A byly to vesměs fakt dobračky. Až takový, žes jim třeba za barákem zrovna zplundroval jahody - a ony ti pak přes plot ještě vrazily pytel třešní.
Ale obrázek, kterej mi vyskočil při psaní téhle básničky byl odjinud. To jsme se kdysi vraceli odněkud z Rakouska z vody a stavili se na Steyru. Jezdíme tam rádi, protože to je už relativně blízko k hranicím, ale pořád ještě jsou to Alpy. Spáváme tam v krásným kempu - a právě tenkrát jsme se z něj potřebovali vypařit co nejdřív, protože jsme měli strach, že až se vzbudí kempař, někdo mu napráší, co jsme tam v noci vyváděli... No - a proto jsme byli už kolem osmé na vodě. Zastavili jsme pod jednou peřejí na takovým oblázkovým ostrůvku kousek před jakýmsi mostem, vyšátrali z lodí pár plechovek, cigárka a kochali se. Přes kopce se dralo slunce a z řeky stoupaly mraky páry. Nádhera. A najednou koukáme, jak po tom mostě jdou takový dvě hezounký krojovaný babičky. Zastavily se, něco zavolaly, chvíli se na nás dívaly - na nás, sedm tydýtů v zasmrádlejch neoprénech stojících s pivem v ruce na ostrůvku uprostřed tý kouřící řeky, pak zamávaly a zmizely zase do mlhy. Je to blbost, ale já na to asi v životě nezapomenu. Tak asi tak :-)

Tahle báseň se mi líbí. Ta myšlenka na konci je správně samonosná. Skoro by mi stačila.
A líbí se mi moc i ten puerův rozbor. Jenom si myslím, že k tobě ta "básnířka smutně oděná" sedí a vlastně si tě ani nedovedu představit jinak :-)

Jééé, to je milý! :-)

puero: Opravdu ti to tak přijde? To mě nikdy nenapadlo, rozhodně v tom není záměr Aspoň ne ten, že bych se vědomě pokoušel něco napodobovat. Odjakživa si všechno dělám tak nějak po svém, nikdy mě totiž nebavilo cokoli po někom opakovat. I když, jak se znám, má to u mě asi blíž spíš k lenosti než k rebelii :-)
Četl jsem leccos, ale nemyslím, že mě kdy co oslovilo víc než Skácel.
V čem konkrétně ti to připadá neevropské?

Leslie: děkuju ...to mě fakt moc těší :-)

oslov radek: BorůvkaB: děkuju :-)

No, je fakt, že lásce - pásce ses vyhnula. Ale, co si budem povídat, seděl - hleděl - to je podobná bomba :-) Na tom bych opravdu zapracoval. Já osobně měl po tomhle rýmu co dělat, abych četl dál. Ale dočetl jsem. Nemyslím, že je to špatný. Fakt. Jenom je potřeba občas zahledat, protože to první, co se ti nabízí, bývá dost často taky to nejblbější a nejobehranější. Piš, budu se těšit :-)

slnečnica: děkuju :-)

Náčelník Holá Ruka: Tak to mě fakt potěšilo :-)

Yana: Náčelník Holá Ruka: Díky moc :-)

...naštěstí je nás tady na té návštěvě asi víc :-) Je skvělá, opravdu se ti povedla :-)

No, člověče, myslím, žes objevil Ameriku. Ne, neber to jako urážku, jenom - jak už tady zaznělo - tohle už bylo omleto tolikrát a tolikrát... Aby to bylo něčím zajímavé a přínosné, chtělo by do toho asi dát něco víc než jen suché konstatování toho, co je evidentní. Promiň, k žádnému zamyšlení mě to nedonutilo. A pokud ano, nemělo to nic společného s tím, o čem píšeš.

Mám z ní hrozně příjemnej pocit. Od začátku až do konce jsem se čím dál víc usmíval. A hřeje to ještě teď. Děkuju :-)

kmotrov: Moc si vážím toho, co říkáš. Opravdu. Co se týká téhle básničky - já nevím, mám trochu strach, že bych pokračováním zabil to, co měla říct. Ale budu o tom přemýšlet :-)

Leslie: Zamila: díky za zastavení :-)

Moc hezká. Zachytit ticho do slov není jednoduché.
Trochu mě znervózňuje ten začátek. Sněží - běží mi přijde zbytečně laciné. Ale, jak už psal Náčelník, ten obrázek je krásnej.
Co mě naopak nadchlo, jsou poslední čtyři řádky. To je opravdu perla. Strašně se mi líbí. Skoro by mi to i stačilo samo o sobě :-)