Dokážeš v několika slovech na chvilku zastavit čas. Ta chvilka pak zůstává v té básni. Je to taková její duše. Nevím, jestli jsem to vyjádřil úplně správně, ale takhle to na mě působí :-)

Moc hezký, barevný obrázky. Občas mi tam něco rytmicky přečnívá. To "tma s vzteklým syčením" je vážně dobrej jazykolam :-) Líbí se mi. Jako bych to viděl :-)

vanovaso: Děkuju :-)

Obsahem se mi moc líbí. Té lehkosti a eleganci by určitě prospělo nějak provzdušnit formu. Tohle je na mě nějak moc nahuštěné na sebe a jinak výborně volená slova se navzájem tlačí a dusí. Ale, stejně jako v tvojí předchozí básničce, je v ní zase ta svěžest a nadhled. To je super. Kolikrát mám hrůzu se po přečtení několika básní tady na Psancích podívat na ulici nad sebe, jestli náhodou lampy nejsou plný oběšených životem zdeptaných a usoužených básníků :-) Líbí se mi, zase jsem zvědavej na další :-)

Orionka: Psavec: j.f.julián: Zamila: Díky, jsem rád, že se líbí :-)

Tahle se mi vážně líbí... U podobných dílek mě většinou po chvíli odradí nekonečné omílání toho samého a strašlivej patos. Tohle má styl, švih, eleganci a je to nad věcí. Moc rád si přečtu další :-)

Krásná slova. Ano, taková očistná. Díky za ně :-)

PrimaDen: Tak to jsem rád... děkuju :-)

Ailin: Děkuju moc :-)

Yana: Tak to jsem vážně moc rád :-)

puero: Vnímám to úplně stejně. A docela se těším, až přijde čas Vivaldiho :-) Díky.

Amelie M.: Rozumím ti. Já tam právě proto vrazil to "brouzdání". Mělo to fungovat tak, že tam tak jako obchází a vyčkává. Že se teprv blíží. Taková ta večerní chvíle, kdy víš, že tma už přijde každou chvíli.
Moc díky za tvůj komentář :-)

shane: To s tou rýžovací pánví jsi napsal moc hezky. Krásně jsi doplnil to, co jsem chtěl říct. Mimochodem - měl bych se po ní podívat (po té skutečné). Mám ji někde zahrabanou na půdě a už asi přišel čas vzít kluky k potoku :-)
Co se týče komentářů - upřímně mě těší, když moje výtvory někoho osloví a stojí mu za pár slov. Ale věř, že si vážím všech stejně, ať už jsou od kohokoli. Víš, kvůli počtu komentářů od paní a dívek, jak říkáš, básně rozhodně nepíšu. A to jakkoli mě samozřejmě těší :-)

...promiň, doufám, že nejsem moc protivnej...

Yasmin: To já děkuju :-) Škoda, že se tu teď moc neobjevuješ...

puero: No, máš pravdu, taky jsem si říkal, že je na mě až moc přemoudřelá. Ale pobavilo mě, jak vznikla. Uprostřed noci jsem byl vyštván z postele marodným mladším synkem a skončil v děcáku na zemi. Ráno jsem se probudil a tohle leželo vedle mě naškrábané pastelkou na kusu papíru...
Není to skuhrání. Je to spíš takové drobné postěžování na kecy a sliby, kterých je všude plno. Samozřejmě, že si z toho dovedu vybrat to důležité.

Hezký... jednoho takovýho hodně dobře znám. Bydlí tady se mnou :-)

Amelie M.: Neboj, jeden ti určitě dám :-)

Nemyslím, že jsou nesourodé. Dovedu si představit každou z nich o samotě, ale takhle je to lepší. Jako by se vzájemně podpíraly. A v pozadí mi zní tichounká melodie :-)

Sari: Díky moc :-)

moonell: To mě moc těší. Já děkuju :-)