|
|
Kaštany ztrácely listí
světla se míhala za oknem tramvaje
Strnule seděla na sedadle
Nesmála se
Měl v uších sluchátka
a oči jako kaštany anebo tabák
Že byla nevěděl
Bílé víno jí stouplo do hlavy
Měla červené tváře
kolem se vlnily představy-
Zemětřesení
taky jenom u ní v hlavě
jak rychle vykročil ven
Jen za ním šála vlála
Tak rychle odvrátila oči
předstírajíc klid s kapkou lhostejnosti
A stíny se jí smály
světla se míhala za oknem tramvaje
Strnule seděla na sedadle
Nesmála se
Měl v uších sluchátka
a oči jako kaštany anebo tabák
Že byla nevěděl
Bílé víno jí stouplo do hlavy
Měla červené tváře
kolem se vlnily představy-
Zemětřesení
taky jenom u ní v hlavě
jak rychle vykročil ven
Jen za ním šála vlála
Tak rychle odvrátila oči
předstírajíc klid s kapkou lhostejnosti
A stíny se jí smály
Sedmikrása: to jo, myslela jsem obyčejný ve smyslu, že si málokdo tohle dokáže uvědomit a prožít.. :) asi jsem nezvolila nejvhodnější slovo.. :))
Amelie M.: On vlastně vůbec obyčejný nebyl. Měl svoje kouzlo a sílu. Děkuju. :)
DDD: Děkuju moc, snažím se nespadat do stereotypního způsobu básnění. Další se tu časem objeví, však uvidíš, pokud o to ještě budeš stát.
mannaz: jayjay: Byl to takový okamžik. Vlastně moje zachycení není vůbec takové.. Ale děkuju! :)
mannaz: jayjay: Byl to takový okamžik. Vlastně moje zachycení není vůbec takové.. Ale děkuju! :)
Tahle se mi vážně líbí... U podobných dílek mě většinou po chvíli odradí nekonečné omílání toho samého a strašlivej patos. Tohle má styl, švih, eleganci a je to nad věcí. Moc rád si přečtu další :-)
Zamila
Zajímavá a originální, líbí se mi :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

