přidáno 06.01.2015
hodnoceno 10
čteno 1479(16)
posláno 0
Kaštany ztrácely listí
světla se míhala za oknem tramvaje
Strnule seděla na sedadle
Nesmála se

Měl v uších sluchátka
a oči jako kaštany anebo tabák
Že byla nevěděl

Bílé víno jí stouplo do hlavy
Měla červené tváře
kolem se vlnily představy-

Zemětřesení
taky jenom u ní v hlavě
jak rychle vykročil ven
Jen za ním šála vlála

Tak rychle odvrátila oči
předstírajíc klid s kapkou lhostejnosti
A stíny se jí smály
přidáno 09.01.2015 - 21:36
Sedmikrása: to jo, myslela jsem obyčejný ve smyslu, že si málokdo tohle dokáže uvědomit a prožít.. :) asi jsem nezvolila nejvhodnější slovo.. :))
přidáno 09.01.2015 - 21:35
Amelie M.: On vlastně vůbec obyčejný nebyl. Měl svoje kouzlo a sílu. Děkuju. :)
přidáno 09.01.2015 - 21:33
DDD: Děkuju moc, snažím se nespadat do stereotypního způsobu básnění. Další se tu časem objeví, však uvidíš, pokud o to ještě budeš stát.
mannaz: jayjay: Byl to takový okamžik. Vlastně moje zachycení není vůbec takové.. Ale děkuju! :)
přidáno 09.01.2015 - 21:28
Zamila: Děkuju, jsem ráda! :)
přidáno 09.01.2015 - 21:02
krásně jsi zachytila obyčejný okamžik.. moc pěkné ;)
přidáno 09.01.2015 - 11:53
Tahle se mi vážně líbí... U podobných dílek mě většinou po chvíli odradí nekonečné omílání toho samého a strašlivej patos. Tohle má styl, švih, eleganci a je to nad věcí. Moc rád si přečtu další :-)
přidáno 09.01.2015 - 09:22
Hezky zachycený moment :-)
přidáno 07.01.2015 - 12:31
Nádherně, opravdově popsaný ´příběh´ :)
přidáno 07.01.2015 - 09:29
podzimní nálada, báseň s dobrým náběhem
přidáno 06.01.2015 - 23:29
Zamila
Zajímavá a originální, líbí se mi :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Záblesk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora :

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming