zmokla jsem, dostala zánět močového měchýře a bylo mi vyhubováno...ale za ten pocit to stálo...

po dlouhé době, někdy se cítím uvnitř tak volná, že mám strach, že mi srdce odletí a já už ho nikdy nechytím ...

...probouzení se do nové (roční) doby

...jen tak stvořeno...při neusnutí...rýmovačka :D

léto končí ... https://www.youtube.com/watch?v=N1eotn3hWGQ

netřeba komentáře...tak to nefunguje (jen na okraj, poděkování patří slnečnici že mi napsala pár hezkých řádků...protože nic není náhoda a dobré věci přicházejí aby vyrovnaly ty špatné - není to teorie, je to praxe;)

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

možná se pletu, ale napadlo mě to....

malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

život je tragikomedie...*

...když já ty odchody léta tak těžce snáším, takže v té podzimní melancholii aspoň píšu...

byl to sen, pak hrál niceland a já mu zkusila ukázat realitu , snad se na mě nebude zlobit a občas se ke mně v noci zas vrátí a ? ... zastudí ,-)

...pro změnu jedna ze starších...

Ať už je 11. září 2009

částečné věnování Bambulce..protože ta asi tuší o čem mluvím;)

Je to báseň pro všechny. Budou nějaké komentáře?