musela jsem, ten film mě poznamenal! Pouštím to ze sebe, ššš, ššš ...radši se na te film koukněte sami...kdo ví, ví, kdo ne nic nepovím, protože byste přišli o ten zážitek;)

věnovaná tomuto dni, mému pokoji a bláznovi za inspiraci od zpívajících slavíků z Madridu:D

...některý dny...prostě vážně nemají smysl...("jéchecheche!:D:P)

s trochou naděje...

není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo.....

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

o lidech, co se nikdy nemůžou ztratit

Každý z nás je k něčemu odsouzen...

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)

tak si tak projíždím moje staré věci na autorské čtení (kdo by měl chuť, může příští týden v úterý zaskočit v Brně do café Paradigma) a nacházím samé vzpomínky, samé pocity a taky tohle:)

zkuste přemýšlet... jestli to vlastně o něčem je...

možná se pletu, ale napadlo mě to....

malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

život je tragikomedie...*

Tak mě napadlo, co když to vážně nemělo cenu? Takový proud myšlenek, co vzešel z ničeho a končí nikde. A taky trochu pravda a trochu lež...ale mělo by to končit tím, že to nemělo cenu...

Mamka říká, že je to hra se slovy ;-)

jakmile jsem to cítila a viděla, věděla jsem, že o něm musím napsat...

???