Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...

nás spojuje...

Věnováno...

Verše pro kamarádku k dnešnímu Lásky svátku.

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Ze všeho, co věčné jest, právě Láska je nejkratší!

to zas jednou... mě něco možná napadlo... :)

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

dnešek byl zvláštní.... pohodový a šťastný :).. takže se pokusím nalít tu spokojenost i vám :) foto mé ... lehce upravené :)

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Ach ty moje romantické úlety...

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

i když není zas až tak svatý... :)... ale "dnes už to nebolí" :)

přišla k nám paní zima a mě políbila múza:)

zkuste si představit..... cokoli :)