Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Veršotepárna > duodecima na slova vybraná z Malého prince: studna vůně klobouk růže noc./ABBA ACCD DEED - osmislabičné rýmy./

Ráda jezdím za tmy autobusem...;)ale nerada se loučím...je mi potom smutno...a všímám si nepodstatných maličkostí...i svých pocitů...*

Ještě jeden ze sonetů inspirovaný opět nádherným dílkem z veršotepárny na zadaná slova: jabloň*rodina*kamarád* whisky*rybník. Ani tento nebyl soutěžní, vznikl jen jako komentík již po termínu...

Myslím, že to je férová nabídka...8-o)))

Honza Vyčítal mne dost namíchl tím svým pamfletem na podporu amerického radaru u nás, pro který si ještě půjčil melodii písně složené k oslavě prvního kosmonauta! Tak jsem pro změnu na melodii válečného hitu Quantanamo složil píseň věnovanou Lásce! Ať věčně platí to, co jsem použil i jako název svého dílka! ;oD shane

Zase jsem si jen tak hrál na textaře. Má to takovou houpavou melodii...

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...

...

:-) přísné kritiky prosím o shovívavost :))Prostě "leporelo"

Na chvilku podléhám zas snění o tom, co bylo a už není...

Lze to i zpívat...

Tohle je vlastně také ballata na zadaná slova: Schůzka*chyba*víno*síla*věta. Ovšem je jen reakcí na jinou, velmi zdařilou, jejíž autorkou je DD, v níž se příběh začal tím, že si kráska dala s někým rande v baru, on přišel s květinou a viděl ji tam, krásnou a žádoucí a přestal pochybovat o svém štěstí, čímž prý příběh začíná...A protože mne právě políbila músa, naznačil jsem, jak to asi bylo dál a vložil to tam do komentíku... (Schéma ABBA CDE CDE EFFA)

Původně komentář k jedné básni i zde píšící autorky, teď povýšen na dílko...Zdálo se mi být mi velkým luxusem nechat deset slok ležet ladem někde vskrytu.;o)))

Znáte písničku "Bylo léto, horké léto?" Právě ji hráli v rádiu a mne napadly tyhle verše oslavující touhu zrozenou v čase, který je básníkům tak nějak bližší. Melodie zůstává stejná... Zkoušel jsem i varianty pro podzim a zimu, ale ty zas někdy příště!;o)

... a je to navždy...

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*