Zase na mne sedl splín, /viz přemíra zdrobnělin/, a já začal vzpomínat na to. co zas měl bych rád....

Inspirováno básní "A noc je nahá černoška" ze stejnojmenné sbírky textů Jiřího Suchého.

Zatím nemá název...i když je velice osobní, i když pro mě hodně znamená ;) Po dlouhé době je to básnička o lásce, po dlouhé době jsem šťastná...je taková sváteční...stejně jako tohle období před Vánoci;)...děkuji ččč :-*

Ze všeho, co věčné jest, právě Láska je nejkratší!

Verše pro kamarádku k dnešnímu Lásky svátku.

Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

nás spojuje...

......

Ach ty moje romantické úlety...

Pokus o sylvu na slova: NOC ŠTĚSTÍ OBLOHA VLASY VRCHOL.

Nějak na mne působí podzimní nálady...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Veršotepárna > duodecima na slova vybraná z Malého prince: studna vůně klobouk růže noc./ABBA ACCD DEED - osmislabičné rýmy./