Slyším tvůj dech
skrz prosklený strach
tak strašně bojím se otevřít oči,
odejdeš dřív
než dozní mé ach
tak hrozně bojím se, že ti to stačí.
Zmizela touha
v zubním kartáčku
a v zrcadle přibyla další vráska,
skládám ti písničku
v polévce ze sáčku
tak přesvědč mě prosím, že je to láska.
Maluju úsměv
a ranní kávu
sbírajíc ze země útržky noci,
prý lidé se milují
a snad než zestárnu
dozvím se i já, jaký to je pocit.
skrz prosklený strach
tak strašně bojím se otevřít oči,
odejdeš dřív
než dozní mé ach
tak hrozně bojím se, že ti to stačí.
Zmizela touha
v zubním kartáčku
a v zrcadle přibyla další vráska,
skládám ti písničku
v polévce ze sáčku
tak přesvědč mě prosím, že je to láska.
Maluju úsměv
a ranní kávu
sbírajíc ze země útržky noci,
prý lidé se milují
a snad než zestárnu
dozvím se i já, jaký to je pocit.
07.06.2018 15:06
Jj, je to působivé! Dokonce už sis zkusila i psát vázaně, až na ten závěr, kde obsah vítězí nad formou. Přečti si "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice" od Lenky Požárové. Já po ni sáhl, protože to jméno nosila i jedna autorka mně blízká. Nebyla to sice ona, tahle by mohla být její mamkou, ale není, i když je to velmi zajímavá a krásná dáma a její dílko má svůj půvab...:-)
24.03.2017 21:35
Zamila
Je to moc pěkný a nápaditý. A ta polívka je nej :-) I ten závěr, i když lehce roztahanej na rytmus ... ;-)
24.03.2017 16:11
Zvolila si zvláštní formu. Sám bych to lámal asi jinak, ale to je čistě tvoje věc. Líbí se mi tam hodně dva momenty: Jednak vráska, která jako by přibývala jen na tom obrazu v zrcadla, což má super další konotace. A potom písnička složená v polévce ze sáčku. To je geniální kontrast iniciativy i marnosti a lhostejnosti! :)
24.03.2017 11:52
Yasmin
...v úžasu. Dotýká se, nesmírně.
24.03.2017 10:22
To se mi líbí. Hravá a příjemná básnička, i když obsah je trochu smutný. Kartáček a zrcadlo jsou super.
23.03.2017 22:08
ten přechodník "sbíraje" máš špatně, to bys musela být muž. Jelikož jsi holkapřesulici, tak bys tam měla mít "sbírajíc"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.