24.10.2014
13
1937 (30)
Tak, jako hvězdy padají
pod tíhou nekonečna,
jako kruh potkává jen jednou tečna,
jak křik husí prolétá oblohou,
tak jako tuláci se drží na nohou,

jako javory zlátnou,
a prameny zamrzají;
tak jako schovává se před světem
poupě v jinotaji.

Tak, něžně,
navzdory zákazu,
zaženu z tvých rtů námrazu
a zkřehlými prsty vyzpívám
mízu v klokočí
a teplo do očí.

Paprsky spojují
konstelace pih,
dvě rudá srdce
a ostré zimní slunce
v nich

 26.10.2014 21:27
Orionka: Ty puntíčkářko, sakra, neruš tak krásný dojem... :-D
 26.10.2014 21:26
No týjo, tak tohle je bomba...romantika bez kýče, vystřelená do nebes...tleskám, až mi puchýře naskakují...
 25.10.2014 22:12
 Dozor
opravdu krásná, moc se ti povedla...
 25.10.2014 14:47
tak ta je nádherná. máš talent, holka. zakládám do záložek a někdy se k ní vrátím :)
 25.10.2014 12:23
na jedničku
 25.10.2014 10:16
Taky se mi moc líbí, má krásnou křehkou atmosféru. Jenom se mi nezdá ta míza v klokočí. Klokočí jsou semena, ve kterých asi moc mízy nebude, ta je spiš v keři, který se jmenuje klokoč. Takže by tam logicky mělo být "v klokoči"... ale to by zas tak pěkně nesouznělo s "do očí". :)
 25.10.2014 08:53
krásná...
 24.10.2014 23:30
Panebože, Lucka!
 24.10.2014 22:36
Opravdu krása :-)
 24.10.2014 21:49
 Timothy A. Postovit
to je docela skvost :)
 24.10.2014 21:29
Severak: Ale ony skutečně dávají smysl! Aspoň teda mi...
 24.10.2014 21:18
básně jsou pěkný, ale co mě u tebe naprosto dostává jsou názvy sbírek
 24.10.2014 20:33
naprostá nádhera :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.