|
Věřím v pravou lásku. Že by si pro mě mohl přijet princ na bílém koni.
|
Prožila jsem pohádku.
Chvíli jsem Ti i věřila.
Z mé tváře jsi setřel slzu,
já ve Tvém objetí se choulila.
Vím, je to pryč.
Má ruka pasovala
do té Tvé,
jako by to chtěla příroda.
Nechtěla jsem aby to bylo někdy jiné..
Ale ono je to jiné.
Každá pohádka má svůj konec.
Malá mořská víla se proměnila v pěnu,
a když zazvoní zvonec
kulisáci zatáhnou oponu
já teď zkouším i básnit...
Chvíli jsem Ti i věřila.
Z mé tváře jsi setřel slzu,
já ve Tvém objetí se choulila.
Vím, je to pryč.
Má ruka pasovala
do té Tvé,
jako by to chtěla příroda.
Nechtěla jsem aby to bylo někdy jiné..
Ale ono je to jiné.
Každá pohádka má svůj konec.
Malá mořská víla se proměnila v pěnu,
a když zazvoní zvonec
kulisáci zatáhnou oponu
já teď zkouším i básnit...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.