Věnováno...

z deniku.

strach, kterej nedokážu potlačit. jsem layla a možná jsem sehnala člověka na saxofon. možná jsem ale sehnala jen další iluzi štěstí

pořád se ptám, přestože odpovědi už znám... pořád se ptám, protože miluju Tvůj hlas, už 2 roky:)

to jsem...a taky zmatená, zaneprázdněná, dojatá, sentimentální, unavená, strhaná, veselá, zblázněná, protivná, vzteklá... ....

Ráda přecházím na červenou.. ráda riskuju...

taková menší blbost...

laska

teď a tady ...

vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)

Neskutočne sentimentálna báseň... Klavír som si obľúbila len nedávno, no bola to láska na prvý pohľad... ;))

***

A venku padal sníh .......

/Prave si vzpominam.../..treba nekdo pochopi...

... Když vítr utichne, a nestane to tiché... úplné bezvětří

nebo stret. kterej neni...

z myho neplodnyho obdobi se preci jen neco vyklubalo.. .)

Věnováno T. Nedokážu říct nic jinýho. Děkuju. / je to brak, tak to omluvte. A nezlobte se za delku;)/