... ještě jeden akrostich ...
 04.02.2008
9
2010 (26)
Mám slzu na víčku tvou vinou mazlíčku
Až na zem dopadne líbat mne smíš
Rád jenom pro tebe vystoupám do nebe
Co ti tam natrhám zajisté víš

Epitaf života pro Dona Quijota
Láskou svou vytesám do kamene
Který se rozdrolí tak jako cokoli
Až na mne srdce tvé zapomene
 16.02.2015 22:26
 Zamila
Krásný a kvalitní akrostich ... :-)
 05.02.2008 17:35
moc krásné...lítej dál :-)
 05.02.2008 08:45
Milé a k zamyšlení... Líbilo se!
 04.02.2008 21:06
Naděje krouží nad lesy,
Marcelka snad vzpomene si,
že ten svět kol ní skrývá Tebe,
cos jí chtěl přinést kousek nebe,
a celý život budeš snad
roli dona Quichota hrát,
pro lásku krásnou jako sen
než změníš se v pouhý prach jen...
 04.02.2008 19:33
pěkné;)...
 04.02.2008 17:29
:)
 04.02.2008 13:42
Ten název je kouzelný, ať si každý vybere, o čem ta básnička je. Moc se mi líbí.
 04.02.2008 12:26
Pro koho chtěl by si, trhat nebi zář?
Tak jako ona, i ty, zapomeneš její tvář.

Pěkná básnička ;)
 04.02.2008 10:40
Žádné srdce, ani to bezejmenné
přec není z kamene
a tak tak přesnadno
(co mi to napadlo!)
ne! nezapomene!

Krásné máš tu hrátky
z bezejmenné zahrádky!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.