Bádala jsem na netu po svých předcích. Tohle je výsledek.

Kdo neumí dát radost, těžko ji sám bude dostávat...

nemyslím že je nutná, dnes a teď. Ani příště i kdekoliv...

Prodejná..

jednou večer, když film zkončil a jdeme spát..

cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...

Zas trochu naivní. Podle jedné z nejoptimističtějších písniček, co znám. Promiňte :-)

přichází chvíle , někdy jim náruč nabízím a dnes jsem je nečekal, přišli bez pozvání..

čas na skutky vypršel, je jen „pár “ zažloutlejch vzpomínek

Po dlhšom čase vo voľnom verši.

co střeží havrani jednoocí