Jsem prostě smutná, nějak sama mezi lidmi. Někdy!

Taková momentka z hor na pomezí Chorvatska a Bosny.

Vážně to moc bolí..

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

Tohle je postarší báseň kdy sem byla ve svém životě úplně psychicky na dně...

Ani nevim kam to zařadit, příroda, smutek, život? Podle skutečnosti stalo se to z 5.8. na 6.8. :(

kde jsi? tohle přece nejde!

nesmutnit, nelitovat :) nic osobního, jen jsem si hrála :) snad to tentokrát není tak hrozné :/

Jsem zde nový a byl by jsem rád, kdyby jste mi řekli na rovinu, co vám na tom líbí a nelíbí, děkuji. Váš "někdo"

Jen pravda a bolestná zkušenost...

..jsem tak naivní.. Prý donutím lidi mi lhát, abych nebyla zklamaná a nedělala scény, nehubovala a nemoralizovala. Kdo o to stojí. Pojďme lhát pro nevidomost a spokojenost. Bože, opět je důvěra v tahu. Budu jiná, slibuji....

MP3 - Pevně věřím, že tento čas je v nedohlednu... doufám, věřím, prosím...