Jsem prostě smutná, nějak sama mezi lidmi. Někdy!

Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!

Taková momentka z hor na pomezí Chorvatska a Bosny.

Vážně to moc bolí..

Popišme to jako menší skoro tří týdenní depresi. Je napsaná už asi dva týdny zpátky, ale nějak nebyl čas ji sem dát ;)

Ani nevim kam to zařadit, příroda, smutek, život? Podle skutečnosti stalo se to z 5.8. na 6.8. :(

dopis do jiného světa, na který mám jen jednu vzpomínku

Jen pravda a bolestná zkušenost...

Tohle je postarší báseň kdy sem byla ve svém životě úplně psychicky na dně...