moudřnění..

V knize své, napsal jsem, o kráse chvíle, když Múza líbá
V knize Tvé, četl jsem , o záři, jež moc má změnit směr
Zastavil jsem, právě před popisem, čeho dalšího uzřel jsem..
Jsem strnulý v rozhodnutí, kráčet dál a nedočkat, bláhový jsem

Přemýšlím snad Amorúv klam, prý tísícú bran, než poslední klič naleznem
Toužím? Hladovím? Mám žízně klam? Pozoruji co vše je okolo nás..
Slov nekončící proud, žene mě dál, hledám sever, východ slunce nevnímám
Hledám v sobě vzpomínek význam a v představách beru moudrost úvahám

Je ta chvíle ticha okamžikem před tsunami? Nemám vúbec ponětí
Hledám pravdu ve hvězdách, v číslech se pátrat pokouším
Není nic co mohu pochopit, není nic co mohu objevit!
Být mužem, vnímat vesmír a odpočívat pro novou výzvu...

Víc vážně nezmohu, ani já , však ani Ty, ... kostky, jsou už vrženy!