psané 1. 3. 2010 o úplňku při svíci, která se stala zdrojem mého světla na stvoření tohoto díla, je to jakési zamyšlení nad touto nejbližší planetou, která se stává skoro každou noc naším světelným poutníkem, kdy všechna stvoření sní ve fantastických světech...
20.05.2010 8 1461(26) 0 |
O půlnoci rozjímaje
ve větrném dýmu
spatřil jsem jej ve světlé černi
- oděn v purpurovém závoji
a změti mraků hněvu
a melodií slastné temnoty.
Kdo pomůže jemu,
siluetě prázdnoty?
Věčná bílá clona.
Starodávný poutník sama.
Slyše své kroky v souzvuku větru,
bijícího srdce,
znášejícího se pohledu
k oblakům jemu.
A zpět k ledu,
hladce k okultismu.
"Proroku" dím,
"což mohu toto snášet?"
"Což najdu balzám v smrti,
zdali to tvá věštba uhádne?"
Jsem uzavřen ve světech
fantastických,
kde hodiny odbíjejí
velice pomalu, (a tiše...).
Smířen sám se sebou,
což je to kletbou mou?
A ty jsi stále sám a tiše,
touláš se po vesmírné cestě.
A na stejném místě
jasnozříme tvoji moc,
kde jsi pánem tuto noc
v plné temné síle...
Postav mi sen,
kde žádný pes nezavyje
v šelestu stromů,
kde moje mysl
ve smysly splyne...
- v utichajících kapkách jen,
které naznačují příští den.
V tobě úplném
vidím nekonečný svět.
"Ty, bludná planeto, která
nám ozařuješ cestu teď."
Svou mystickou zář
nám poodhaluješ jen.
Sním, je toto ten sen?
Sen, který nám otvírá mysli
a zhmotňuje smysly?
Ve spirálách větru nám klíčník,
coby bůh nebes Úranos,
rozevírá brány.
Což je toto pouhý epos?
Nuž, patří ti můj dík.
Nahlédnul jsem do tvého nitra
uvědomiv si pravou podstatu
smrtelného světa.
ve větrném dýmu
spatřil jsem jej ve světlé černi
- oděn v purpurovém závoji
a změti mraků hněvu
a melodií slastné temnoty.
Kdo pomůže jemu,
siluetě prázdnoty?
Věčná bílá clona.
Starodávný poutník sama.
Slyše své kroky v souzvuku větru,
bijícího srdce,
znášejícího se pohledu
k oblakům jemu.
A zpět k ledu,
hladce k okultismu.
"Proroku" dím,
"což mohu toto snášet?"
"Což najdu balzám v smrti,
zdali to tvá věštba uhádne?"
Jsem uzavřen ve světech
fantastických,
kde hodiny odbíjejí
velice pomalu, (a tiše...).
Smířen sám se sebou,
což je to kletbou mou?
A ty jsi stále sám a tiše,
touláš se po vesmírné cestě.
A na stejném místě
jasnozříme tvoji moc,
kde jsi pánem tuto noc
v plné temné síle...
Postav mi sen,
kde žádný pes nezavyje
v šelestu stromů,
kde moje mysl
ve smysly splyne...
- v utichajících kapkách jen,
které naznačují příští den.
V tobě úplném
vidím nekonečný svět.
"Ty, bludná planeto, která
nám ozařuješ cestu teď."
Svou mystickou zář
nám poodhaluješ jen.
Sním, je toto ten sen?
Sen, který nám otvírá mysli
a zhmotňuje smysly?
Ve spirálách větru nám klíčník,
coby bůh nebes Úranos,
rozevírá brány.
Což je toto pouhý epos?
Nuž, patří ti můj dík.
Nahlédnul jsem do tvého nitra
uvědomiv si pravou podstatu
smrtelného světa.
15.09.2010 - 18:06
Podivam se, zda ji nemam nekde jeste napsanou.. Mam ji sem pak dat, kdyz se mi ji podari najit? :)
15.09.2010 - 18:03
Děkuji, vzpomeň si a pokus se o nějakou rekonstrukci své staré myšlenky, možná ji znovu dáš dohromady ;-)
21.05.2010 - 08:20
Jiným se určitě bude líbit, ale na mě je to moc dlouhé těžké čtení a to není můj šálek čaje.
měj se...
měj se...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Snyty [17], missyranger [13], frufru [10], Erika [5], Vočko Zcyzlak [3], Mudrlant [3], Karpatský [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Severka :Slečna.. co ji vůbec nemusíte znát osobně, abyste stačili pochopit alespon tak důležitou věco, jako je její světluškovské poslání... :)