 20.05.2010 2 1631(15) 0 |
Mezi dráty dospěl jsem k zapomnění
na poli, přemýšlim nad větrem a deštěm
zakořeněn v blátě, čekám kdy přejde hlad...
.. Vracím se zpět, ulice vrací mi vzpomínky,
hledám Tě snad i na nebi, cítím vůni Tvého stínu.
Vrací se stesk, utíkám do představ.
Hledám Tě s hlavou svěšenou...
na poli, přemýšlim nad větrem a deštěm
zakořeněn v blátě, čekám kdy přejde hlad...
.. Vracím se zpět, ulice vrací mi vzpomínky,
hledám Tě snad i na nebi, cítím vůni Tvého stínu.
Vrací se stesk, utíkám do představ.
Hledám Tě s hlavou svěšenou...
21.05.2010 - 23:18Děkuju, nevšim jsem si.Hned jsem to opravil.A co se Tvého s velkým T , je to proto, že k té osobě cítím hlubokou úctu a cit.Je to vyzdvižení osoby, názoru apod....
20.05.2010 - 11:54V básni jsou zajímavá místa, avšak celkově mi přijde nedotažená do konce... V druhé sloce mě okamžitě praštilo do očí "Tvýho". Proč si použil hovorovou češtinu, když celé dílo drží v jednom tvaru a to v češtině spisovné. A rozhodně tam nemůže být velké T, to by tam opravdu muselo být "Tvého"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vůně stínu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Všechno
Předchozí dílo autora : Zas
