|
2009
 16.05.2010 0 1486(6) 0 |
Padal sníh,
obarvený na nachovo,
tryskající krví,
z půdního otvoru ve zdi.
Oběšená láska,
není už možno zasahovat,
je to až moc veřejné tajemství.
S nádechem otrávené pravdy,
jedem věrnosti a touhy.
Pokus - však zmatení,
náraz - hrot se blýská.
Restartovat minulost,
mezipásmo bolesti.
Nechci, však musím.
Všechno a nic.
Není už možno,
znovu otevřít poprvé,
dveře již jednou vyvrácené.
obarvený na nachovo,
tryskající krví,
z půdního otvoru ve zdi.
Oběšená láska,
není už možno zasahovat,
je to až moc veřejné tajemství.
S nádechem otrávené pravdy,
jedem věrnosti a touhy.
Pokus - však zmatení,
náraz - hrot se blýská.
Restartovat minulost,
mezipásmo bolesti.
Nechci, však musím.
Všechno a nic.
Není už možno,
znovu otevřít poprvé,
dveře již jednou vyvrácené.
Ze sbírky: NávratJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Není-li už možno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jako blázen
Předchozí dílo autora : Opršelá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
luci [18], smutnakurva [17], Španěl [17], mejem [16], Lusy [14], Vlčice Bella [6], Tereza [2], LameHand [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
