|
duševní grafiti
 05.05.2010 2 1325(13) 0 |
Kráčím bytím, snažím se to vnímat
Auto projelo kousek od šosu, fofr...
Asi prší, asi určitě, když slunce nevidím
Co tak že by spadla hvězda? Říkám si..
Za minutu minu palisádu z hlav, slyším stakato
Slepý kluk jde dál... sleduju jeho kroky
Hejno holubú nenávidí hystorii, bíle maluje
Dávám hlavu na křivo, přemýšlím o kávě
Mám chuť na tisíc věcí, ale musím vstát...
Neřeším absurditu sebe sama, sním dort!
Hvězda nespadne ! Je odpoledne, já jdu pryč
Bude večer, nikam nejdu, vlastně jo, do kuchyně..
Auto projelo kousek od šosu, fofr...
Asi prší, asi určitě, když slunce nevidím
Co tak že by spadla hvězda? Říkám si..
Za minutu minu palisádu z hlav, slyším stakato
Slepý kluk jde dál... sleduju jeho kroky
Hejno holubú nenávidí hystorii, bíle maluje
Dávám hlavu na křivo, přemýšlím o kávě
Mám chuť na tisíc věcí, ale musím vstát...
Neřeším absurditu sebe sama, sním dort!
Hvězda nespadne ! Je odpoledne, já jdu pryč
Bude večer, nikam nejdu, vlastně jo, do kuchyně..
08.05.2010 - 21:12
odpoledne za stolem.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : mé tiché memento...
Předchozí dílo autora : první polibek Múzy..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mannon [17], saman [14], Hagrid [13], Tajemná [12], renekl [11], Marc Le Fleur [5], Štěpán [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
