odpoledne za stolem..

Kráčím bytím, snažím se to vnímat
Auto projelo kousek od šosu, fofr...
Asi prší, asi určitě, když slunce nevidím
Co tak že by spadla hvězda? Říkám si..

Za minutu minu palisádu z hlav, slyším stakato
Slepý kluk jde dál... sleduju jeho kroky
Hejno holubú nenávidí hystorii, bíle maluje
Dávám hlavu na křivo, přemýšlím o kávě

Mám chuť na tisíc věcí, ale musím vstát...
Neřeším absurditu sebe sama, sním dort!
Hvězda nespadne ! Je odpoledne, já jdu pryč
Bude večer, nikam nejdu, vlastně jo, do kuchyně..