 12.03.2010 0 1481(9) 0 |
vyjela za ním v tom vlažném ránu
na olověném oři zla
vyjela na něj hlavou napřed
celá se před ním roztekla
uložil k spánku sebe s milou
za zvuku zvonů do peřin
nejednu noc teď na ni sahá
vidí ten její vlahý stín
z polštáře její vůni dýchá
pohřbil svou milou do peřin
pohřbil svou milou
vlastní syn
na olověném oři zla
vyjela na něj hlavou napřed
celá se před ním roztekla
uložil k spánku sebe s milou
za zvuku zvonů do peřin
nejednu noc teď na ni sahá
vidí ten její vlahý stín
z polštáře její vůni dýchá
pohřbil svou milou do peřin
pohřbil svou milou
vlastní syn
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
odipus dnešních dní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : naše vlastní díry v zemi
Předchozí dílo autora : číst mezi mezi-řádky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
elerin» narozeniny
ladygodiwa [14], Davidss [10], fastavačka [9], oči směrem k zemi [8]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
