jmenuje se tak jedna knížka, co jsem četla, když jsem byla malá, tak se omlouvám že jsem si to půjčila...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Chci stát se tvojí čarokráskou
můzou, vílou, femme fatale,
všechny svoje vzdušný zámky
nesbourám! Já stavim dál...
Já z nadějí a ze snů dnešních
okovy ti upředu,
abys navždy se mnou zůstal
spoutaný v mém pohledu.
Tak už vzdej to!
A přestaň být tou nedobytnou pevností,
neváhej dál a staň se raděj
mým domem drobných radostí...
můzou, vílou, femme fatale,
všechny svoje vzdušný zámky
nesbourám! Já stavim dál...
Já z nadějí a ze snů dnešních
okovy ti upředu,
abys navždy se mnou zůstal
spoutaný v mém pohledu.
Tak už vzdej to!
A přestaň být tou nedobytnou pevností,
neváhej dál a staň se raděj
mým domem drobných radostí...

Hezké...taková roztomilá romantika. Nejhorší na tom pocitu je, že aby ses stala tou můzou a femme fatale, tak nesmíš chtít. :(
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dům drobných radostí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Čí to byl nápad..?