|
Tak, moc to se sonety nemá společného ale nápad byl ze Shakespearovských sonetů ale z témat básní:)
|
Smutek jenž protéká mou duší,
způsobený Vámi, jemuž úsměv sluší.
Znám každý výraz Vaší tváře,
ne, není to zkreslující jako polární záře.
Pouštím si černou tuž do krve žilou,
aby vypsala slova z mé duše silou.
Ač ve spánku se ze sna usmívám,
když zdá se mi o Vás, umírám.
Každý ten sen jenž je mi dán,
otevírá pokaždé sto nových ran.
Pří zmíňce o Vás cítím bodnutí,
za co zlé, bylo mi dáno to vzplanutí?
Ač jsem se zdráhala tato slova psát,
nedokáži již ani sama sobě lhát.
Máte apartmá v mém srdce,
a tak Vám jen říci chci:
Trpěla jsem dlouho a bolestivě,
když srdce jste mé odloudil lstivě.
Dal jste mi však dobrou lekci,
nedávat do všeho vše, přeci.
Tenkrát by mi stačil jediný den,
dnes už vím, že lepší je mít sen!
způsobený Vámi, jemuž úsměv sluší.
Znám každý výraz Vaší tváře,
ne, není to zkreslující jako polární záře.
Pouštím si černou tuž do krve žilou,
aby vypsala slova z mé duše silou.
Ač ve spánku se ze sna usmívám,
když zdá se mi o Vás, umírám.
Každý ten sen jenž je mi dán,
otevírá pokaždé sto nových ran.
Pří zmíňce o Vás cítím bodnutí,
za co zlé, bylo mi dáno to vzplanutí?
Ač jsem se zdráhala tato slova psát,
nedokáži již ani sama sobě lhát.
Máte apartmá v mém srdce,
a tak Vám jen říci chci:
Trpěla jsem dlouho a bolestivě,
když srdce jste mé odloudil lstivě.
Dal jste mi však dobrou lekci,
nedávat do všeho vše, přeci.
Tenkrát by mi stačil jediný den,
dnes už vím, že lepší je mít sen!
Ze sbírky: Písně viol
13.01.2010 21:56
Vcelku ti tam hapruje slovosled, občas je to tak nečeský, až jsem chvíli přemýšlela, co tím chceš říct. Ale líbí se mi taková ta "starodávnost", jak mu vykáš, to mě zaujalo nejvíc.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.