přidáno 06.01.2010
hodnoceno 2
čteno 938(10)
posláno 0
Dlaně jemné
na tvářích dvou
a sklon hlavy
vybízející k polibku.

Chvíle tajemná,
s jiskřící atmosférou,
dvě srdce zlomená
chystají se spojit v jedno.

Okamžik zázračný,
jak by se točil celý svět.
Naděje v souznění
a budoucnosti vstříc hleď.

Hodiny na věži
zůstaly stát,
když chvíle a okamžik
prodloužily svůj čas,
protentokrát.

S ránem se rozběhl čas
a i hodiny na věži
ukázaly svou tvář.

Na rtech úsměv
v očích zář,
dlaň jemná hledá,
co pohladit má.

Hledání marné,
vedle jen prázdno a chlad.
Lístek na polštáři
odpověď dát má:
      Bylo to hezké,
      ale byla to chyba.
      Sbohem!


Na rtech úsměv
- zamrzl -
V očích zář
- pohasla -
Dlaň jemná
- v pěst stočená -

Hodiny na věži
jdou dál.
přidáno 06.01.2010 - 17:58
děkuji za upozornění na chyby i komentář.
přidáno 06.01.2010 - 16:58
Hodiny je neživotné, takže hodiny ukázalY svou tvář! Tuhle hrubku tam máš dvakrát. Nijak se mě to nedotklo, přijde mi to chladné, necítím v tom emoce. A moc mi nesedí ani forma, něco mezi volným veršem a rýmy... Lepší průměr.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hodiny na věži : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Střípky skla
Předchozí dílo autora : Stává se to

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Iphone 13 Pro

Na velkém iPhonu 13 Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku