|
už starší básnička
|
Střípky skla
na zemi se třpytí,
jak sníh na louce,
odráží se v slunci.
Střípky skla
řežou a bodají,
jak vzpomínky zlé,
vryjí se pod kůži.
Střípky skla
zametám ve tmě,
jak vzpomínky zlé,
odhazuji do koše.
Střípky skla
a život náš,
tak drobná paralela,
podobný osud
čeká je i nás.
na zemi se třpytí,
jak sníh na louce,
odráží se v slunci.
Střípky skla
řežou a bodají,
jak vzpomínky zlé,
vryjí se pod kůži.
Střípky skla
zametám ve tmě,
jak vzpomínky zlé,
odhazuji do koše.
Střípky skla
a život náš,
tak drobná paralela,
podobný osud
čeká je i nás.
08.01.2010 08:34
Dobré ráno.
Mě dílo přijde takové nemastné neslané, chybí tomu takový ten náboj, jiskra, jestli mi rozumíš... Chtělo by to použít lepší obraty, malinko víc dílo okořenit...
Přeji pěkný den:-)
Mě dílo přijde takové nemastné neslané, chybí tomu takový ten náboj, jiskra, jestli mi rozumíš... Chtělo by to použít lepší obraty, malinko víc dílo okořenit...
Přeji pěkný den:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.