 03.11.2009 2 962(16) 0 |
Netřeba šípů k zásahu,
netřeba terče ke střílení.
Stačí slova
dvě, tři nebo čtyři...
Slova, jež zazní
z Jeho úst a
ponesou se ve Vzduchu ... jeho milovaném ...
a dolehnou k mým uším.
Ale ještě dřív než
se tak stane, dřív
než projdou do mozku,
se dotknou mé duše.
Cítím, jak se mi zarývá
ostrý hrot do srdce.
To nepříjemné teplo
mi říká, že je to pravda.
A ta nejistota, ze které
chce se mi křičet a
na všechny strany
koulet zaslzené oči...
...Ale to nemůžu...
...To mě ničí...
04.11.2009 - 00:59přijde mi to docela neuspořádané, žádné nové věci vše řečeno milionkrát ve stejné formě...a tohle navíc takové moc dětské, možná až moc sladké...jako by tady chyběla ta dřeň...a jinak držím palce ať tě to nezničí...
03.11.2009 - 23:17nekoulej;) a nebo víš co? vykoulej to a počkej si na ty slova co hřejou na duši jako jarní slunce...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přímá rána do srdce... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Elegance
Předchozí dílo autora : Černobíle barevná
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Audrey Diamond» narozeniny
Imprese [7], Coeur de Lion [10], ŽblaBuňka [9], Chawwá [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
