|
|
Nakyslá vůně jablek
kolem
a slané oči z větru pálí.
Cítím zem
jak stydne a praská
a za pár dní usne
zimním spánkem.
Podzim mě objímá
tak věrně a pevně
mě obemyká ze všech stran,
ale nehřeje
když vzpomínám.
Barvy poletují vzduchem
až přechází zrak
a temně šedé nebe
je pozadím
mé dětské nostalgie
napořád.
kolem
a slané oči z větru pálí.
Cítím zem
jak stydne a praská
a za pár dní usne
zimním spánkem.
Podzim mě objímá
tak věrně a pevně
mě obemyká ze všech stran,
ale nehřeje
když vzpomínám.
Barvy poletují vzduchem
až přechází zrak
a temně šedé nebe
je pozadím
mé dětské nostalgie
napořád.

Zamila
Líbí se mi. Hlavně ta pasáž se vzpomínáním - tam se asi všichni najdeme ... Pěkná, milá, nenásilná.
Připomnělo mi to naši chalupu na Slovensku v listopadu. Přezrálá jabka se kutálejí po svahu do trávy a mlha plyne ránem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzimní nostalgická píseň : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Špína světa
Předchozí dílo autora : Acebeda
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Emis [18], Madeline M. [16], Coroner [16], Filth [14], Whetley [13], xardasxx [10], Idara [10], Z(a)tracená Duše [4]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

