 18.10.2009 4 1082(11) 0 |
V rezavé vaně polehávám,
kalná voda lenivě přibývá,
poslední myšlenky urovnávám,
už nastala má hodina.
Já už tu nadále nebudu,
zapnu strojek holící,
ponořím ho pod vodu,
strhne mne napětí smrtící.
Studený proud mnou prochází,
v křečích umírám.
Pomalu ze světa odcházím,
do pekel se ubírám.
kalná voda lenivě přibývá,
poslední myšlenky urovnávám,
už nastala má hodina.
Já už tu nadále nebudu,
zapnu strojek holící,
ponořím ho pod vodu,
strhne mne napětí smrtící.
Studený proud mnou prochází,
v křečích umírám.
Pomalu ze světa odcházím,
do pekel se ubírám.
28.10.2009 - 15:17prvni dva řádky vypadali zajimavě.. u dalších dvou jsem se zděsil a zbytek to dodělal.. ne, nejsem fanoušek 'pojdme-se-zabit' poezie. ale aspon maš trochu originality se zpusobem jak to provést. doufam, že neni založená na pravdě
19.10.2009 - 20:05Přijde mi to takové zvláštní, začátek není špatný, ale už ten první verš druhé sloky to smete... Tahle báseň mi moc nesedí.
19.10.2009 - 10:42Tohle je jen póza a patos, nic víc... A nebo jen nedovivinutý autor, s čím se ovšem dá pracovat...
Začátek šel, konec už byl o dost slabší a klišoidní.
Začátek šel, konec už byl o dost slabší a klišoidní.
18.10.2009 - 23:46tak tohle vážně není můj šálek, nikdy nebyl a nikdy nebude...to je ten svět opravdu tak k nevydržení, že píšeš takový básničky?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve vaně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rajský klid
Předchozí dílo autora : Sněhulák
