přidáno 18.10.2009
hodnoceno 4
čteno 1212(11)
posláno 0
V rezavé vaně polehávám,
kalná voda lenivě přibývá,
poslední myšlenky urovnávám,
už nastala má hodina.

Já už tu nadále nebudu,
zapnu strojek holící,
ponořím ho pod vodu,
strhne mne napětí smrtící.

Studený proud mnou prochází,
v křečích umírám.
Pomalu ze světa odcházím,
do pekel se ubírám.
přidáno 28.10.2009 - 15:17
prvni dva řádky vypadali zajimavě.. u dalších dvou jsem se zděsil a zbytek to dodělal.. ne, nejsem fanoušek 'pojdme-se-zabit' poezie. ale aspon maš trochu originality se zpusobem jak to provést. doufam, že neni založená na pravdě
přidáno 19.10.2009 - 20:05
Přijde mi to takové zvláštní, začátek není špatný, ale už ten první verš druhé sloky to smete... Tahle báseň mi moc nesedí.
přidáno 19.10.2009 - 10:42
Tohle je jen póza a patos, nic víc... A nebo jen nedovivinutý autor, s čím se ovšem dá pracovat...
Začátek šel, konec už byl o dost slabší a klišoidní.
přidáno 18.10.2009 - 23:46
tak tohle vážně není můj šálek, nikdy nebyl a nikdy nebude...to je ten svět opravdu tak k nevydržení, že píšeš takový básničky?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve vaně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rajský klid
Předchozí dílo autora : Sněhulák

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming