|
.
.
.
 18.09.2009 3 1822(27) 0 |
Dřív než spadne první list,
pod tíhou svého stáří.
Nezapomeň zapsat v duši,
barvu kterou září.
Dej šanci paměti,
prohlížet paletu podzimu.
Nesmutni u netu,
nech to fakt na zimu.
Využij počasí,
a vychutnej si hraní na vláček.
Podívej potom zpět,
spočítej zatáček...
To příroda ti napovídá,
zpomal a trochu nastol klid.
Chceš-li si v souladu,
s matkou matek žít.
pod tíhou svého stáří.
Nezapomeň zapsat v duši,
barvu kterou září.
Dej šanci paměti,
prohlížet paletu podzimu.
Nesmutni u netu,
nech to fakt na zimu.
Využij počasí,
a vychutnej si hraní na vláček.
Podívej potom zpět,
spočítej zatáček...
To příroda ti napovídá,
zpomal a trochu nastol klid.
Chceš-li si v souladu,
s matkou matek žít.
01.03.2015 - 20:47Neflákej se na netu,
život, ten je třeba žít,
místo psaní kupletů
lepší lásku v srdci mít...
:-)
život, ten je třeba žít,
místo psaní kupletů
lepší lásku v srdci mít...
:-)
16.10.2009 - 23:51na rozdíl od jiných podzimně melancholicky laděných veršů, tahle má optimistický náboj a moc krásnou myšlenku
19.09.2009 - 21:47Podzim je smutnější, i když barvami září, já mám nejraději léto.
Nesmutni u netu, nech to fakt na zimu - to je dobrý, to se povedlo ;)
Nesmutni u netu, nech to fakt na zimu - to je dobrý, to se povedlo ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dřív než spadne první list : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : po nás....
Předchozí dílo autora : Srpnonoc
