Štěstí mezi prsty uteklo mi

Ještě jednou
jedinkrát
i se smířením
slova "naposledy"
cítit tvou vůni
blonďatě zacuchaných
čerstvě umytých vlasů
šamponem
s fialovou etiketou.

Ještě jednou
jedinkrát
i za cenu kolony
sedět v noční lince
číslo 69
ze směru Bělohorská
pevně tě držíc
za ruku
mrazem rozpraskanou.

Ještě jednou
jedinkrát
i přes chmurné
zimní dny
pod kamennými hradbami
brněnského hradu
Špilberku
hltat vzduch
tvým smíchem nasycený.

Ještě jednou
jedinkrát
rozjet se přímočaře
na třídu kap.Jaroše
schoulit se
do nejteplejší náruče
jako malá holka
s hlavou mokrou
s modrýma nohama

S láskou.

Alespoň jednou
umět vrátit čas

. . .