přidáno 25.09.2009
hodnoceno 4
čteno 1045(21)
posláno 0
Byla jsem moc důvěřivá,
můj anděl mě nestihl varovat,
stačil Tvůj pohled,dotek,úsměv
a už sis mě začal tvarovat.
S lehkostí umělce do díla ses dal
a za malou chvíli mě k obrazu svému vytesal.
Dals mi to,co nikdo jiný,
pocit prázdnoty a vlastní viny,
slzy mi tečou po tváři,
děkuji Ti,sochaři...
přidáno 27.09.2009 - 15:34
spíš nedokonalé, kostrbaté a těžko stravitelné.
přidáno 27.09.2009 - 12:39
nádherné ale máš stejnej problém jako já a mnoho delších. ,,Opakování stejných pocitú,, pocit vlasní viny asi ho cítíš tak silně že se vpil do 2tvých básní(3jsem zatím nečetl)
přidáno 25.09.2009 - 23:54
zajímavý, vůbec to není špatný
přidáno 25.09.2009 - 21:03
zkrátka dokonalé

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Trocha ironie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Možná
Předchozí dílo autora : Rozladěná duše

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming