 25.09.2009 4 901(21) 0 |
Byla jsem moc důvěřivá,
můj anděl mě nestihl varovat,
stačil Tvůj pohled,dotek,úsměv
a už sis mě začal tvarovat.
S lehkostí umělce do díla ses dal
a za malou chvíli mě k obrazu svému vytesal.
Dals mi to,co nikdo jiný,
pocit prázdnoty a vlastní viny,
slzy mi tečou po tváři,
děkuji Ti,sochaři...
můj anděl mě nestihl varovat,
stačil Tvůj pohled,dotek,úsměv
a už sis mě začal tvarovat.
S lehkostí umělce do díla ses dal
a za malou chvíli mě k obrazu svému vytesal.
Dals mi to,co nikdo jiný,
pocit prázdnoty a vlastní viny,
slzy mi tečou po tváři,
děkuji Ti,sochaři...
27.09.2009 - 12:39nádherné ale máš stejnej problém jako já a mnoho delších. ,,Opakování stejných pocitú,, pocit vlasní viny asi ho cítíš tak silně že se vpil do 2tvých básní(3jsem zatím nečetl)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Trocha ironie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Možná
Předchozí dílo autora : Rozladěná duše
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Gora» nováčci
andrew_maxwell» narozeniny
Joanne17 [14], wp-hasan [15], Weichtier [14], Deviant [13], Elivei [11], Mamka [10], Klaron [10], shizuko [7], Ann(ah) [7], človiček [5], Antek [2]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
