moje osobní dekadence

Šest hodin sedět a před sebou zeď.
V té sedmé otočit se na bok.
Místo na oči teď do nich mi hleď
do vaší kuchyně mám to jen krok.
Každého něco jiného žene vpřed
každý je jiný když okusí mok.
Mysli si o mě že jsem cvok
když líbí se mi tvoje kosti.
Však na paměti měj života tok
končící jenom v tvé hrsti.
Myslím jen na tělo a rytmus slok
neb tělo tvé jen na mě myslí.

Bez trika vyrazím do soudní síně
s košilí a puky půjdu zaplavat.
Copak mě zajímaj živý svině,
když z mrtvého prasete zaženu hlad?
K čemu je dobré usnout ti v klíně
když sem už jednou pryč odpad?
Na co ti schraňovat citový poklad
když ty chceš moji něhu pít?
Ve světě omylů a polopravd
pravdu jse vydali se bít.
Z mrtvého medvídka už stoupá smrad
je ráno - nejvyžší čas jít.