 20.09.2009 5 1273(15) 0 |
Někdy se zapomínám smát
a den se rozplyne...
Častokrát snívám
v závětří o jiné.
Někdy se zapomínám smát
a týden mne opouští...
Sedm dní bez vody,
ztracen jsem na poušti.
Někdy se zapomínám smát,
s měsícem rok jde stranou...
Pro lidský hlas,
bohové kostky vrhat nepřestanou.
Někdy se zapomínám smát,
život jen smutně zabliká...
Smuteční průvod
noří se do ticha.
a den se rozplyne...
Častokrát snívám
v závětří o jiné.
Někdy se zapomínám smát
a týden mne opouští...
Sedm dní bez vody,
ztracen jsem na poušti.
Někdy se zapomínám smát,
s měsícem rok jde stranou...
Pro lidský hlas,
bohové kostky vrhat nepřestanou.
Někdy se zapomínám smát,
život jen smutně zabliká...
Smuteční průvod
noří se do ticha.
23.11.2009 - 11:47Pro pár úsměvů stojí život ustát.. Velká poklona panáčku zpoza bárečku! Vážně.. ;-)
25.09.2009 - 03:13Děkuju za komentář:-). Člověk může mít v životě vše, ale nakonec zjistí, že neměl vůbec nic...
22.09.2009 - 04:04jo, líbí, asi se v tom i trochu vidím...a pasáž s kostkama je originální, dobře :)
21.09.2009 - 09:08že se zapomínáš smát,
toť je života běh přec-
pro poznání jdeme tolikrát,
že život oceán je pravdy, a neklec.
(promiń trochu nesrozumitelný koment....., báseń se mi moooc líbí!!!!)
toť je života běh přec-
pro poznání jdeme tolikrát,
že život oceán je pravdy, a neklec.
(promiń trochu nesrozumitelný koment....., báseń se mi moooc líbí!!!!)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvář bez úsměvu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Gladiátor
Předchozí dílo autora : Divadlo
