|
|
Někdy se zapomínám smát
a den se rozplyne...
Častokrát snívám
v závětří o jiné.
Někdy se zapomínám smát
a týden mne opouští...
Sedm dní bez vody,
ztracen jsem na poušti.
Někdy se zapomínám smát,
s měsícem rok jde stranou...
Pro lidský hlas,
bohové kostky vrhat nepřestanou.
Někdy se zapomínám smát,
život jen smutně zabliká...
Smuteční průvod
noří se do ticha.
a den se rozplyne...
Častokrát snívám
v závětří o jiné.
Někdy se zapomínám smát
a týden mne opouští...
Sedm dní bez vody,
ztracen jsem na poušti.
Někdy se zapomínám smát,
s měsícem rok jde stranou...
Pro lidský hlas,
bohové kostky vrhat nepřestanou.
Někdy se zapomínám smát,
život jen smutně zabliká...
Smuteční průvod
noří se do ticha.
Někdy se člověk musí znovu naučit smát
aby dokázal ocenit drobné střípky štěstí.
aby dokázal ocenit drobné střípky štěstí.
Pro pár úsměvů stojí život ustát.. Velká poklona panáčku zpoza bárečku! Vážně.. ;-)
Děkuju za komentář:-). Člověk může mít v životě vše, ale nakonec zjistí, že neměl vůbec nic...
jo, líbí, asi se v tom i trochu vidím...a pasáž s kostkama je originální, dobře :)
že se zapomínáš smát,
toť je života běh přec-
pro poznání jdeme tolikrát,
že život oceán je pravdy, a neklec.
(promiń trochu nesrozumitelný koment....., báseń se mi moooc líbí!!!!)
toť je života běh přec-
pro poznání jdeme tolikrát,
že život oceán je pravdy, a neklec.
(promiń trochu nesrozumitelný koment....., báseń se mi moooc líbí!!!!)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvář bez úsměvu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Gladiátor
Předchozí dílo autora : Divadlo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Liss Durman [18], Gars sans Lendemain [18], Verba [18], Joker Jokerovitch Jokerson [13]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

