|
aneb: Proč?? ....
|
Všechno je zdání
a slova pouhý klam.
Teď ze svítání
černé mraky mám.
Neroním slzy,
ten okamžik mlčí,
tím více vše mrzí,
když sen v tichu hučí.
Nepopírám, že bolí,
jak tvůj nůž slova krájí,
pád do údolí..?
Hle! - Do ticha stájí…
Kde v šeru ještě stojí
můj oř, to mé hříbě,
na chvíli schovám si jen
čelo v jeho hřívě…
Hodně co učit se mám,
tomu konce není,
na tom nic nezmění
ani rozednění.
Jen marně teď hledám
pozitivní bod.
Možná, že něčeho konec,
je jiného zrod…?
a slova pouhý klam.
Teď ze svítání
černé mraky mám.
Neroním slzy,
ten okamžik mlčí,
tím více vše mrzí,
když sen v tichu hučí.
Nepopírám, že bolí,
jak tvůj nůž slova krájí,
pád do údolí..?
Hle! - Do ticha stájí…
Kde v šeru ještě stojí
můj oř, to mé hříbě,
na chvíli schovám si jen
čelo v jeho hřívě…
Hodně co učit se mám,
tomu konce není,
na tom nic nezmění
ani rozednění.
Jen marně teď hledám
pozitivní bod.
Možná, že něčeho konec,
je jiného zrod…?
12.12.2015 15:39
Tvá domněnka na závěr smutné básně /tak smutné, až srdce z ní krvácí!/ je správná! Každý konec lze brát i jako začátek něčeho jiného. Záleží jen na Tobě, na Tvém směru a úhlu pohledu...:-)
17.08.2009 16:07
O radosti a naději chci číst
o hrdé hlavě, cvalu bez otěží,
smutkem již přemnohý byl popsán list
mám další číst a jej chválit? Stěží...
o hrdé hlavě, cvalu bez otěží,
smutkem již přemnohý byl popsán list
mám další číst a jej chválit? Stěží...
14.08.2009 19:39
Smutné, krásné a pravdivé. Každého dne se něco končí a něco,možná krásnějšího začíná...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.