přidáno 19.07.2009
hodnoceno 0
čteno 1023(5)
posláno 0
Skladbou myšlenek
procházíme ty a já
uprostřed noci
v měsíčním úplňku.
Sonet zamilovaných
je nám rajskou hudbou,
sluchu dopřáváme hojnosti
v touze jeden po druhém,
budoucnu jdeme vstříc
spleteni láskou a radostí.

Když myslíme si,
že jeden o druhém víme vše,
náhle procitneme
a objevíme nové galaxie.
Na všech těch galaxiích je život
plný světla a míst na modlení,
abychom duchovnímu prožitku
v kosmických výškách lépe rozuměli.

Svůj sonet necháme si znovu hrát
při návratu na zem,
bez aplousu lidského tepla
přistanem v tichosti jen ty a já,
v měsíčním úplňku,
skladbě myšlenek a světla.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dokonalá harmonie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Maminčiny putovní tábory
Předchozí dílo autora : Zajatec války

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming