přidáno 14.07.2009
hodnoceno 0
čteno 1206(8)
posláno 0
Co je víc, než zdání mé mysli,
osudy spoutané silou přátelství,
jímž málokdo projde čistý.

Snad láska získaná
modří ocelovou,
je nadějí v srdci pro mě novou.

Mysl má
teď bloumá ulicí,
v jejímž šeru světla zhasla,
vnímám naději,
vnímám utrpení,
vše spojuje jediná láska.

Podoby lidí nabyly smyslu
a trpké beznaděje,
ztrácím jedinou lásku.
Kde je?

Střepy smíchané bolestí,
osud spletený tam,
kde zraky spoutané zvědavostí,
v příběhu, jež asi nepoznám.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocity lásky mně známé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čas
Předchozí dílo autora : Budu se jen ptát

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :
Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming