Dott- a

Anděl přišel
Bolest dal
Ji neslyšel
Jenom stál

Zpočátku nic neříkala
taky na něj hleděla
a taky tam jenom stála
zkoumala, co udělá

Nebavilo ji jen stát
ticho.. jako v hluchotě
tak začala povídat
o svém vlastním životě.

Koukal na ni nepřítomně
jako ňáký maniak
co tu dělá ? V tomhle domě?
koukal na ni, tak…. nijak.

Povídala mu všechno
co ji trápí ve škole
že fakt nenávidí techno
ale ráda jezdí na kole.

Bohužel i zamířila
až tam, k lidskému trápení
slova jako by se do něj vpila
bylo to k neuvěření.

Ječela…
Proč s trápením všech lidí nic neděláte ?
Břečela…

Anděl s křídly rozpjatými
Stál, nedělal pořád nic
/když chceš vidět
jenom tvář rozesmáté
Tak žij život bojovnic !/
slyšela
však anděl ústy nehýbal.

Ječela,
na anděla
...ten stále nic nedělá....
křičela

Zadýchaně sedla si
na podlahu ke zdi,
kde dřív svou postel měla,
a levou rukou,
odhrnula si vlasy
ze zpoceného čela.

Slza jedna jediná
ukápla na parkety,
dívce téměř do klína
Odnesla si s sebou smutek
trápení zlo a zármutek.

Anděl pohnul perutí
neznatelně usmál se
a odlétl.
Zbyla po něm vůně vína

a dívka tiše usíná