někdy je zkrátka těžký bejt šťastná a zároveň nikomu neublížit
přidáno 29.06.2009
hodnoceno 3
čteno 1008(10)
posláno 0
Říct by toho hodně chtěla,
jenom kdyby vůbec směla…
Co asi cítil, když se dotkla jeho tváře letmo?
Ji to tenkrát celkem smetlo.
Ten pocit – už necítila dlouho,
myslí na něj a nemůžu usnout touhou.

Jo to jsem celá já,
ne sama - přesto nešťastná.
I moje sny teď patří tobě…
Jenže co to vlastně je v týhle době…

Necítím teplo tvejch rtů, ani tvoji vůni,
nevidím tvůj úsměv, ani lesk tvejch očí.


Nezapomeň, že oči ti toho hodně prozradí,
v těch mejch uvidíš, že mě to vlastně ani nevadí.
TOLIK POCITŮ
Já se ale spokojím i s málem, když to za to bude stát,
jenže jsou to dva odlišný světy – i když mě máš rád.
Tak co kdybys mě zkusil chytit za ruku,
i přes to, že nebudem mít žádnou záruku.

Víš, možná to tak je lepší. Možná to tak i lepší bude… když to nevyjde…
přidáno 30.06.2009 - 12:35
pěkná, s nadhledem .-)
přidáno 30.06.2009 - 01:12
Mě se to líbí.
přidáno 30.06.2009 - 00:16
Pro mě moc klasické....a opět musím zmínit otřepanost některých rýmů...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
To co se nestalo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zloděj jménem smrt
Předchozí dílo autora : Tenkrát...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming