|
...the first fire on the roof...
 20.11.2007 9 1761(33) 0 |
Mé zelené slzy v šeru trolejbusu
tma za okny líbá horké čelo na skle
černá kočka rychle zpomalila z klusu
zrcadlo se tváří nepatrně praskle...
Pavučinky Možná protínají Prosím
jistota zas prchla tiše do ulity
štěstěna prý přeje naivním a bosým
srdce hloupě buší "jen-pro-tebe" kmity...
...do náruče noci s trochou smutku na rtu
u ohýnku strastí drží Láska vartu...
tma za okny líbá horké čelo na skle
černá kočka rychle zpomalila z klusu
zrcadlo se tváří nepatrně praskle...
Pavučinky Možná protínají Prosím
jistota zas prchla tiše do ulity
štěstěna prý přeje naivním a bosým
srdce hloupě buší "jen-pro-tebe" kmity...
...do náruče noci s trochou smutku na rtu
u ohýnku strastí drží Láska vartu...
23.11.2007 - 07:51po stránce gramatické je vyjadřovat se netřeba, chyb děláš málo. Otřepanost ti taky nehrozí.. Co víc si přát. Jen ten význam je trochu smutný...
21.11.2007 - 20:05I prestoze nejsem velkou priznivkyni rymu abab, musim uznat, ze zde mi to vubec "nevadi". Tato basen je totiz opravdu vzorem umeni rymovat (ani jeden gramaticky rym, natoz uz otrepany). K tomu pekne metafory a jasne sdeleni. skvele dilo za 100.
20.11.2007 - 18:35..až ohýnek strastí dohoří, co udělá Láska...?
Tak napiš a stejně krásně...
Tak napiš a stejně krásně...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šerosvit... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Barvoslepá romance...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
veronika [18], rozervaný básník [17], deeaka.a [17], Ztracen v davu [13], Pucik88 [13], Azriel [12], Erisstees [12], Sameri [11], Klára Anna Keclíková [8], kamikov [8], vali [7], Nameless97 [7], aav.123 [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
