|
... sobotní ráno ...
|
Ještě nech mě chvilku snít,
nechci dneska brzy vstávat,
v očích závoj sluneční,
o Tobě si nechám zdávat.
Tisknu hlavu k polštáři,
před chvilkou jsi z něho vstal,
cítím teplo na tváři,
Tvoje vůně je tu dál.
Stačí jemné nadechnutí,
jsi tu se mnou miláčku,
cítím zase známé pnutí,
zas tě držím na háčku.
Probouzím se k realitě,
paprsky už slunce stele,
umanutá jako dítě,
zvu tě zpátky do postele.
nechci dneska brzy vstávat,
v očích závoj sluneční,
o Tobě si nechám zdávat.
Tisknu hlavu k polštáři,
před chvilkou jsi z něho vstal,
cítím teplo na tváři,
Tvoje vůně je tu dál.
Stačí jemné nadechnutí,
jsi tu se mnou miláčku,
cítím zase známé pnutí,
zas tě držím na háčku.
Probouzím se k realitě,
paprsky už slunce stele,
umanutá jako dítě,
zvu tě zpátky do postele.
16.05.2009 11:24
Chviličku malou ležet jen,
zatímco slunce hladí tvář,
ještě si hýčkat krásný sen,
že ve své náruči mne máš,
snít, jak se zase milujem,
něžně i zběsile,
že na to máme celý den...
Ach, neříkej, že ne!
zatímco slunce hladí tvář,
ještě si hýčkat krásný sen,
že ve své náruči mne máš,
snít, jak se zase milujem,
něžně i zběsile,
že na to máme celý den...
Ach, neříkej, že ne!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.