|
..znáte to všichni: teprve až když člověk "vychladne", je schopen vidět věci v jiném světle....
 18.04.2009 8 1407(23) 0 |
Pod nohama barevné lístky,
Za ruce mámu, tátu,
pak čaj a do něj mátu,
to života jsou tenké nitky…
Proč obraz ten mi brouzdá hlavou?
ještě před chvílí náladu smělou,
v hádce, co zničila chvíli bdělou
a teď jsem jak před popravou.
Rudo před očima už mizí…
Moudrost je pryč a bída tady,
když v hněvu srdce otáčí se zády,
co kdo zasel, taky sklízí.
Vina nikdy není jen na jedné straně,
každý vlastní podíl svůj si nese,
jako klády na rameni v lese,
uznám svůj podíl, nechci do zbraně!
21.04.2009 - 10:38každý vlastní podíl svůj si nese,
jako klády na rameni v lese,
Moc pěkně napsáno..., někdo však kládu svou z ramene shodí a k obzoru novým pluje raději lodí....
jako klády na rameni v lese,
Moc pěkně napsáno..., někdo však kládu svou z ramene shodí a k obzoru novým pluje raději lodí....
19.04.2009 - 17:17Obzor hádky, slova ostrá
v hlasu výčitky je tón,
ve skříni se budí kostra?
Rychle zavěs telefon..!!!
v hlasu výčitky je tón,
ve skříni se budí kostra?
Rychle zavěs telefon..!!!
18.04.2009 - 16:54Ali, děkuju, bohužel se opravdu pleteš:-) a ano, básnička se týká mě a mé dnešní neshody s maminkou...
18.04.2009 - 16:27Máš pravdu. Chyba nikdy není jen na jedné straně. A ustupovat by měl umět každý. Jinak by nemohlo dojít ke smíření. Hezké pojetí, líbi se mi. Jen- pokud se to váže k Tvojí osobě, si Tebe nějak neumím představit, že by ses taky uměla hádat. Ale možná se pletu...
18.04.2009 - 16:13někdy to trvá sakra dlouho, než si uvědomí vlastní chyby...
mou chybou bylo, poslat ti koment jako upozornění na chybu :)
mou chybou bylo, poslat ti koment jako upozornění na chybu :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Po hádce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : (Z.)Mezi útesy
Předchozí dílo autora : Gejzír slov
