15.11.2007
9
2359 (26)
0
ta zahrada měla svoje jméno
a dosud snad to jméno má
sem přání smělé bylo zasazeno
pak živila je touha bláhová
však přání vzešlo a objevil se květ
teď obávám se vichřice či přívalu sněhu
a nechci obracet se zpět
jak za falešnou mincí, co dána do oběhu
že z touhy bláhové vzejde jen květ planý
barvami zářící a krásný na pohled
však všemi posmívaný
já pravdu znám, to naposled
vzkvetlo mé smělé přání
a pocit mám, že lze mi závidět
můj vzácný květ, byť s obavou mi daný
tou zahradou, jen sen zná její jméno
tak oči zavírám a dýchat nechci ani
by šeptem snad nebylo prozrazeno
zahrady jméno, kam vstup je zakázaný
 10.03.2013 18:11
 Zamila
Zatraceně krásná poezie ! :-) To se tady hned tak nečte ... :-)
 02.02.2008 18:44
Ve verších koment napsala bych ráda,
myslám, že to ani nejde snad!
Ta nálada si jen tvoje verše žádá.
Ty velký básník jsi! A myslím, že jsi jím rád!!!
 23.11.2007 14:35
taky bych neprozradila
 16.11.2007 18:14
Zakázaný vstup do tajemných zahrad...tyhle květiny se netrhají ;)
krásná básnička...:)
 16.11.2007 09:26
JOJOJOJOOOOOOOOOOOOOOOO
 15.11.2007 23:28
..oslnivé spojení..květu..zahrady..falešné mince.. :-)
 15.11.2007 18:05
 nehledaná
hezká :-)
 15.11.2007 18:02
Přesně tak... jen žádný kozel ;)
 15.11.2007 18:01
tak jen buď dobrým zahradníkem ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.