Zahrada snů

nostalgik

15.11.2007

básně/láska - vyznání

1738(26)

ta zahrada měla svoje jméno
a dosud snad to jméno má
sem přání smělé bylo zasazeno
pak živila je touha bláhová
však přání vzešlo a objevil se květ
teď obávám se vichřice či přívalu sněhu
a nechci obracet se zpět
jak za falešnou mincí, co dána do oběhu
že z touhy bláhové vzejde jen květ planý
barvami zářící a krásný na pohled
však všemi posmívaný
já pravdu znám, to naposled
vzkvetlo mé smělé přání
a pocit mám, že lze mi závidět
můj vzácný květ, byť s obavou mi daný
tou zahradou, jen sen zná její jméno
tak oči zavírám a dýchat nechci ani
by šeptem snad nebylo prozrazeno
zahrady jméno, kam vstup je zakázaný

Komentáře (9)

10.03.2013 - 18:11

Zamila

Zatraceně krásná poezie ! :-) To se tady hned tak nečte ... :-)

02.02.2008 - 18:44

ivkaja

Ve verších koment napsala bych ráda,
myslám, že to ani nejde snad!
Ta nálada si jen tvoje verše žádá.
Ty velký básník jsi! A myslím, že jsi jím rád!!!

23.11.2007 - 14:35

mariaanna

taky bych neprozradila

16.11.2007 - 18:14

Severka

Zakázaný vstup do tajemných zahrad...tyhle květiny se netrhají ;)
krásná básnička...:)

16.11.2007 - 09:26

Tamir

JOJOJOJOOOOOOOOOOOOOOOO

15.11.2007 - 23:28

isisleo

..oslnivé spojení..květu..zahrady..falešné mince.. :-)