... rozjímání ...
přidáno 06.04.2009
hodnoceno 3
čteno 1045(18)
posláno 0
Ve tmě slyším Tvůj tichý dech,
šumící mořská hladina,
vlasy máš jak vlhnoucí mech,
nastává půlnoční hodina.

Nemůžu spát a měsíc nás hlídá,
ve tmě hledám Tvoji ruku,
na moje doteky neodpovídá,
bojím se dělat více hluku.

Tvé tělo voní mi po růžích
co jsi mi dneska přinesl,
vždycky nám lásku utuží,
kytka – takový nesmysl.

Prošel jsi dneska duší mou,
v srdci zanechal stopu,
naše těla se spojí tmou,
tančíme na stejnou notu.
přidáno 16.12.2015 - 15:33
Taky jsem dával rád květiny, i mimo obvyklá výročí! Prostě jsem řekl: Potkal jsem ji a byla tak krásní, že jsem se s ní už nedokázal rozloučit. Tady ji máš! :-)
přidáno 07.04.2009 - 06:50
Hm, pěkné...
přidáno 06.04.2009 - 19:42
Pěkné rozjímání, působivý tanec... :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Půlnoční : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Život
Předchozí dílo autora : Řeka lásky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming