|
...pár veršíků o pocitu poety...
|
Jaký smysl verše mají,
píše-li je básník zmatený,
ten, jemuž divné sny se zdají
a v noci pláče potají...
Proč poeta strachem zmítán
pije víno z hořkých úst,
proč se bojí, že už není vítán
v náruči štěstěných Múz...
Sám se modlí u oltáře,
pro svíčky, co jasně září;
slzy, co padaj do polštáře;
vzpomínky ve svém snáři..
Tělo už má z krve vína,
oči z plamene svic,
smutně se jimi dívá
na to, co nemá býti víc...
Dej mu, Múzo, dej mu náděj,
že hezké sny se vrátěj
a dej mu šanci psáti znova
ta milá a krásná slova...
píše-li je básník zmatený,
ten, jemuž divné sny se zdají
a v noci pláče potají...
Proč poeta strachem zmítán
pije víno z hořkých úst,
proč se bojí, že už není vítán
v náruči štěstěných Múz...
Sám se modlí u oltáře,
pro svíčky, co jasně září;
slzy, co padaj do polštáře;
vzpomínky ve svém snáři..
Tělo už má z krve vína,
oči z plamene svic,
smutně se jimi dívá
na to, co nemá býti víc...
Dej mu, Múzo, dej mu náděj,
že hezké sny se vrátěj
a dej mu šanci psáti znova
ta milá a krásná slova...
Prečo píše básnik zmätený?
Dôvod je mi celkom jasný:
V každej svojej básničke
myšlienky si utriedi, čo ich
nosí v hlavičke.
Dôvod je mi celkom jasný:
V každej svojej básničke
myšlienky si utriedi, čo ich
nosí v hlavičke.
..............Zastřelili básníka
když se pozdě k ránu vláčel domů
z hospodské pitky
pralesem betonových stěn a tváří
Pod paží tiskl pár sešitých listů
..............potají
..............Zastřelili básníka
V patách mu byly jen spadané listy
prosincových stromů
Dělají, že ho
..............neznají
..............Zastřelili básníka
Už nedošel domů
Jak inkoust rudě zalil šedé stránky
silnice (nikým takto nepopsané)
a těch několik špumprnáklí
se rozletělo tmou
..............To zastřelili básníka
Už nedošel domů
Jde rovnou za tebou
(jedna moje starší)
když se pozdě k ránu vláčel domů
z hospodské pitky
pralesem betonových stěn a tváří
Pod paží tiskl pár sešitých listů
..............potají
..............Zastřelili básníka
V patách mu byly jen spadané listy
prosincových stromů
Dělají, že ho
..............neznají
..............Zastřelili básníka
Už nedošel domů
Jak inkoust rudě zalil šedé stránky
silnice (nikým takto nepopsané)
a těch několik špumprnáklí
se rozletělo tmou
..............To zastřelili básníka
Už nedošel domů
Jde rovnou za tebou
(jedna moje starší)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poetova chvilka zamyšlení... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Smím prosit?
Předchozí dílo autora : Sbohem...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
luci [18], smutnakurva [17], Španěl [17], mejem [16], Lusy [14], Vlčice Bella [6], Tereza [2], LameHand [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

