***
přidáno 17.03.2009
hodnoceno 1
čteno 1294(13)
posláno 0
Jsem ženská s hlavou v oblacích
pere se ve mně rozum s duší,
polykám slzy a za chvíli smích,
pravdu snad všichni jenom tuší.

V kapse pár kamínků, sebraných na pláži,
na ruce náramek z mušliček moří,
černý kluk na kole zmrzlinu rozváží,
po mořských zálivech srdce mé hoří.

Miluju mořský vzduch, večerní procházky,
tiše si povídám s hravými delfíny,
do nohou chladí mě kulaté oblázky,
Slunce už zajíždí do mořské hladiny,

Pravda je jediná, jsem z moře zrozená,
má matka v hlubinách vede mé kroky,
na pohled veselá, jen trochu bláznivá,
moře je otcem mým, domovem doky.
přidáno 24.11.2014 - 19:29
Zamila
Pěkná ... Se skvělou atmosférou :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z moře zrozená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Neumíš snít ...
Předchozí dílo autora : Prosím o lásku

» narozeniny
Teeney [15], Rezavá Plechovka [13]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :
Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming