Z moře zrozená

Jsem ženská s hlavou v oblacích
pere se ve mně rozum s duší,
polykám slzy a za chvíli smích,
pravdu snad všichni jenom tuší.

V kapse pár kamínků, sebraných na pláži,
na ruce náramek z mušliček moří,
černý kluk na kole zmrzlinu rozváží,
po mořských zálivech srdce mé hoří.

Miluju mořský vzduch, večerní procházky,
tiše si povídám s hravými delfíny,
do nohou chladí mě kulaté oblázky,
Slunce už zajíždí do mořské hladiny,

Pravda je jediná, jsem z moře zrozená,
má matka v hlubinách vede mé kroky,
na pohled veselá, jen trochu bláznivá,
moře je otcem mým, domovem doky.